<form id="4fnzx"><legend id="4fnzx"></legend></form>


        當前位置:國譯翻譯公司 > 翻譯資訊 >

        語法結構引起的中捷文差別


        由于語法結構的巨大差異,中文和捷克語的行文風格有很大的不同。

        中文的名詞沒有格的變化,使用代詞區分單復數,而捷克語是典型的屈折語,通過大量的變格和變位區分詞語在句子中的語法成分。在中文中,賓語的數量常常是被省略的,例如“你把書拿來”,而捷克語中可以表示成"P?ines sem tu knihu"(一本書)也可以表示成"P?ines sem ty knihy"(一些書)。

        中文的動詞不需要像捷克語一樣,根據人稱和時態變位,而是通過語序、助詞等多種方式表達,比如以下句子:

        昨天我一天都在寫信。V?era jsem celý den psal dopis.

        昨天我寫了一天的信。V?era jsem psal dopis celý den.

        昨天我給他寫了信。V?era jsem mu psal dopis.

        另外,捷克語中存在條件句,通常很難用中文表達,比如”Chci u? jíst.”和”Chtěl bych u? jíst.”都翻譯為“我已經想吃飯了。”,但是后者比前者更加委婉,在翻譯中需要結合上下文,適當處理。

        中文可以用形容詞做謂語,而捷克語需要使用適當變位的být +適當變格的形容詞。捷克語的形容詞需要考慮人稱、數量和所屬的格,在表達比較級時也需要特殊變形。例如:

        On je smutný. 他很傷心。

        Oni jsou smutní.他們很傷心。

        On byl smutný. 他(曾)很傷心。

        On bude smutný.他(將會)很傷心。

        中文的句法結構中還存在同形異義現象,也就是說,一句話中可能存在歧義,而捷克語中使用合適的變格可以避免這種情況,因此在中翻捷時要確定其正確的含義。比如:

        我和哥哥/的朋友p?itel m?j a mého bratra

        我/和哥哥的朋友já a m?j bratr?v p?itel

        另外,捷克語的動詞分為完成體和未完成體,前者表示短暫動作,后者表示持續狀態,足夠了解兩種語言的語法是確定同形異義的基本前提,例如以下存在歧義的句子:

        她準備了一個禮拜/的食物P?ipravovala jídlo týden.

        她準備了/一個禮拜的食物P?ipravila jídlo na týden.

        最后,捷克語的條件狀語從句根據條件的真實和虛擬,用詞有所不同,而中文的復合句不會區分出這種差別,看下面兩句:

        Bude-li zítra pršet, z?staneme doma. 如果明天下雨,我們就留在家里。(真實)

        Kdyby zítra pršelo, z?stali bychom doma. 假如明天下雨,我們就留在家里。(虛擬)

        想要在中文中表達出這種區別,需要在上下文中選擇合理的語氣,防止讀者理解錯誤。

        這就是由于語法結構區別引起的中文和捷克語之間的表達差別。

         

        Rozdíl mezi ?ínštou a ?eštiou kv?li gramatice

        Postránce typologické existují mezi ?ínštinou a ?eštinou zna?néodlišnosti, proto i v jejich gramatických systémech budou velkou rozdíly.

        ?ínská substantiva nemají rod, anise neskloňují. Kroměsubstantiv ozna?ujících osoby nerozlišují anijednotné a mno?né ?íslo. Ale ?eština je typickým skloňovacím jazykem, který se pou?ívá velké mno?ství skloňování a ?asování k rozlišení gramatických slo?ek slov ve větách.V ?ínštině nemusí být vyjád?eno, kolik věcí má vlastně mluv?í na mysli. Nap?íklad „你把書拿來“ mu?e znamenat jak „P?ines sem tu knihu“, tak „P?ines sem ty knihy“.

        ?ínskáslovesa se ne?asují, nemají ?íslo aniosobu. R?znýmiprost?edky vyjad?ují slovesný rod, ?as ipr?běh slovesného děje. Srovnejte. nap?. věty

        昨天我一天都在寫信。V?era jsem celý den psal dopis.

        昨天我寫了一天的信。V?era jsem psal dopis celý den.

        昨天我給他寫了信。V?era jsem mu psal dopis.

        Kromě tohoz?stává ?eský kondicionál, mnohdy v p?ekladu do ?ínštiny nevyjád?en. Srovnejte. nap?.,,Chci u? jíst.” a ,,Chtěl bych u? jíst.”.V ?íštině se obě ?íká,,我已經想吃飯了。”Ale to druhé je méně p?ímé ne? to první. V p?ekladu je t?eba kontext kombinovat a vhodně s ním zacházet.

        V ?ínštině vyjad?ujeadjektivnípredikát jen samotnou vlastnost, a v ?eštině se pou?ívá skloňovaní být plus ?asování adjektiva. ?eskáadjektivamají rod, ?íslo ani pád, a mají zvláštní tvar k vyjád?enídruhého stupně vlastnosti. Srovnejte. nap?. 

        On je smutný.他很傷心。

        On byl smutný.他(曾)很傷心。

        On bude smutný. 他(將)很傷心。

        Ze specifickýchrys? ?ínskésyntaxe upozorňujeme napoměrně ?asté p?ípady strukturníhomonymie, co? znamená, ?e má další význam jedna věta. Pou?ívejte spravné skloňování v ?eštině, abyste tuto situaci zabránil. Tak?e musíte význam zjistit v p?ekladu od ?ínštiny do ?eštiny. Srovnejte. nap?.

        我和哥哥的朋友p?ítel m?j a mého staršího bratra

        我和哥哥的朋友já a m?j bratr?v p?ítel

        Sloveso v ?eštině se rozdělilo na dokonavé a nedokonavé. Dokonavé sloveso vyjad?í rychlou akci a nedokonavé sloveso vyjad?í tvrdý stav. Základnímp?edpokladem k odhalení strukturní homonymie jeovšem spolehlivá znalost ?ínské syntaxe; nap?.dvojzna?nost následující věty:

        她準備了一個禮拜的食物。1. P?ipravila jídlo na týden. 2. P?ipravovala jídlo týden.

        Poslední v?ínskýchsouvětích s vedlejší větou podmínkovou se nevyjad?uje gramatickyrozdíl mezipodmínkou skute?nou apodmínkou neskute?nou, jak je tomu v ?eštině. Srovnejte. nap?.

        Bude-li zítra pršet, z?staneme doma.如果明天下雨,我們就留在家里。

        Kdyby zítra pršelo, z?stali bychom doma.假如明天下雨,我們就留在家里。

        Někdy lze tento rozdíl vyjád?itlexikálními prost?edky, aby ?tená?i rozumili.

        To je rozdíl ve vyjád?ení mezi ?ínštinou a ?eštinou kv?li rozdílu v gramatické systému.


        上一篇:強行古風 最為致命 —— 網易云音樂的某些奇葩翻譯
        下一篇:捷克新浪潮 大膽前衛的自我表達



        • 什么是翻譯,如何翻譯得好
          什么是翻譯,如何翻譯得好

          Wasist eine &Uuml;bersetzung, wie kann mangut &uuml;bersetzen?Die &Uuml;bersetzungsinnovationen in der schriftlicher &U

        • 保護語言多樣性的重要性
          保護語言多樣性的重要性

          由于目前語言的滅絕的速度越來越快,保護語言多樣性的任務比以往任何時候都更加緊迫。我們首先需要了解一門語言是如何消失的,即語言的滅絕

        • 五大流行詞翻譯
          五大流行詞翻譯

          2015-12-20 09:30作者: 來源: 國譯翻譯 中國夢 這個詞的翻譯相對比

        拓展閱讀
        推薦閱讀


        ? 色噜噜狠狼综合在线,亚洲综合久久无码色噜噜,美女下面粉嫩又紧水又多视频,日日狠狠久久偷偷色,暖暖免费视频日本中文,免费人成再在线观看网站,婷婷四月开心色房播播,国产成熟女人性满足视频